Tam stojí stará skalá u vchodu údolí
Antonín Dvořák, Gustav Pfleger-Moravský
Tam stojí stará skalá
U vchodu údolí
Tak opuštěná, pustá
Až srdce zabolí
K té staré skálé často
Zabloudí noha má;
Já vzhůru k ní pozírám
Vlhkýma zrakoma
A u té tvrdé skály
Já dlouhé chvíle dlím
A všecky své bolesti
Tu v srdci pouspím...
Až umru, v tuto skálu
Uložte tělo mé:
Tam na věčnosť se uspí
To všecko hoře mé!