Vyznání [Album]

Stěny dvou těl, odkrývá bolestně dál
Vůně zrání v pustých nám, temných očích
Zbyl vláčný slib, barvou tvých chyb
Než řeknou
Strom ten náš cit, jak květ co zní
Vzal sebou v tichu září
Slabost těl, jenž na okraj jde
Psího vína, co kolem nás jak láska zná
Točí se dál, naposled vám je zlou
Nemusí brát, stačí co má je tvou

Jsou mých povzdechů jsou tvých průzračností
Jsou mých doteků
Jsou tvých hledání nás v odvaze žít

Břehy jsou z nás
Bodem tím jsme, na každém z nich
Kde touží srdce je mást otevřou část
Plodům věčným, zralým, krásným už jdou
Tichý přelet lásky slyší co jsou
Jsou mých zpovědí jsou tvých vyznání nám
Jsou mých prožitků jsou tvých srovnávání
Jsou mých zatmění jsou tvých poznání
Jsou mých záchvěvů
Jsou tvých nekonečných zapomění