Zloděj

Jsem tečnou co se v bodě lidí dotýká
Někdy jen stojím jinkdy pospíchám
Jsem občas trochu zloděj lidi odmykám
Když do nich kouknu málem nedýchám

Co je tam příběhů, krásně groteskních
Co je tam snů a tmavých tůní
I talent na něhu, vůle netesknit
I křídla pro budoucí únik

Jsem tečnou co je v bodě s lidmí spojená
Mé oči, sluch a řeč jsou šperháky
Tím stal se ze mě zloděj zatím bez jména
Však nejsem zloděj jen tak nějaký

Lidi odmykám klíčem souznění
Má každý člověk jiný kód
I když mi utíká, nic tím nezmění
Vždyť někde máme stejný bod

Tak se do lidí dívám rád
Různé světy jsou tam
Sám si říkávám, když jdu spát
Co já jen v sobě mám

Já našel v lidech závan snílka s géniem
I moudrost vedle příštích nadobů
Klíčem se víno stává, když si připijem
Tak občas najdu prázdnou nádobu

Rád lidi odmykám líčem souznění
Má kdyždý člověk jiný kód
I když mi unikáš, nic tím nezměníš
Vždyť někde máme stejný bod

Tak se do lidí dívám rád
Různé světy jsou tam
Sám si říkávám, když jdu spát
Co já jen v sobě mám

Tak se do lidí dívám rád
Různé světy jsou tam
Sám si říkávám, když jdu spát
Co já jen v sobě mám