Protínání

Ležel jsem na zemi
Trával se dotýkala lopatek
Vítr hladil oko nebe
Byla to modlitba
Voda zpívala
Slunce závojovalo
A v hádkách
Jsem ho objevil

Letěl na obloze
Vznášel se jak sen
A pak jsem s úděsem spatřil
Jak se pták protnul se svým obzorem
Sám se sebou
Trochu spadlo peří
A zase bylo všechno jako předtím
Akorát
Že jsem viděl
Jak se pták protnul se svým vlastním obzorem