Něco mě tíží
Když se podívám do mýho nitra, vidim prázdno
Víte kdo je Refew, ale kdo je Erik Gábor
Furt jen makám
Nemám čas na to se vidět s mámou
Doteď se nebavim s mym vlastnim tátou
A mojí prdel sice vozí limuzína
Ale když přijdu domů, nikdo mě tam nevítá
Zdraví v prdeli, konečně měl bych jít spát
Špatně se mi dýchá, u srdce píchá
Někdy se cejtim tak hrozně sám
Že se bojim i zhasnout
Málokdo todle ví
Ale nejbližší to cítí, že mě něco tíží
Osud je v mejch rukách
Nesmim to nikdy vzdát, musim to zvládnout
(To, co teďka řeknu se ti možná nebude líbit, ale je třeba to říct nahlas)
Pravda je, že začínám nenávidět lidi za to
Jaký sou to zmrdi, přijde mi, že nemaj vychování
Kdyby si viděl zprávy, co mi vobčas píšou
Nebo jak se ke mně chovaj
Nepřišlo by ti tohle normální
V komentářích přejou smrt, zakázali by mi zpívat
A já mam držet hubu, nesmim se ani vozývat
Protože to pak brečim
Já chci dělat hudbu, ale stali sme se terči
Protože dělám spolupráce a love na merchi
Zlatý časy, kdy mi nadávali jen do menšin
Žijeme ve světě, kde nevíš, komu věřit
Kdybych nebyl hvězda
Chtěla by mě holka, vedle který ležim?
Před chvilkou chtěla po mně, ať se do ní udělám
Jak mám vědět, jestli její láska není umělá
Zklamalo mě tolik lidí, nevim, co je důvěra
Kdyby vopravdu věděla, co mám v hlavě, by ujela
Před chvilkou chtěla po mně, ať se do ní udělám
Jak mám vědět, jestli její láska není umělá
Zklamalo mě tolik lidí, nevim, co je důvěra
Kdyby vopravdu věděla, co mám v hlavě, by ujela
Tahle směs pocitů mě zabíjí jak nádor
Ať mě klidně nenávidí třeba celej národ
Nebejt kamarádství s Alexem
Prážou anebo Járou, dávno bych si nechal
Projít kulku hlavou touhle gunou
Někdy se cejtim tak hrozně sám
Že se bojim i zhasnout
Málokdo todle ví
Ale nejbližší to cítí, že mě něco tíží
Osud je v mejch rukách
Nesmim to nikdy vzdát, musim to zvládnout