Kfjetina [Album]

Z lidí se stávaj dospělí, protože není dost pochopení
A měním se taky já, tou dobou s ní
Pod muší křídla se schovává vždycky
Když tuší, že prší na duši
Z nadzemských výšek mi zamává a srdce buší

Je květina a jediná, co věří
Že zvěři dá se věřit
Že na trnitým keři dá se spát

Uprostřed nebe je díra a právě víra v ni ji otevírá
Poslům z cizích světů, jak střelám kulometu
Podléhám ti. Podléhám ti
A ty jsi ta láhev nedopitá, skrytá v krytu trilobita

Na hrotu pera mám větu
Která zůstane do večera nevyřčena
Jinak ztrácí cenu
Nechci být autorem frází
Jak voda z prolomených hrází
Unášíš mě. Unášíš mě

Na tisíc malejch kousků rozložím si svět
A pak zas poskládám no a ty budeš zpět
Já budu moudřejší a ty šťastnější, jen mi věř
Na tisíc malejch kousků rozložím si svět
A pak zas poskládám no a ty budeš zpět
Já budu moudřejší a ty šťastnější, jen mi věř...tečka